Sokol Štramberk

Historie

Co znamenal vznik Sokola vůbec. 16. února 1862 založil tělocvičný spolek Sokol pražský Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fugner. V době vzniku tohoto spolku trpěl český lid pod nadvládou Rakousko Uherského mocnářství. Proto jeho založení mělo velký význam pro povznesení lidu z poroby duchovní i tělesné. Velmi rychle se zakládaly nové jednoty po celém území Koruny české. Sokol se stal ve své době jediným masovým nositelem tělocviku a kultury vůbec. Prostřednictvím Sokolských jednot se začali vzdělávat lidé i v těch nejmenších vesnicích. I v cizině vznikaly Sokolské jednoty. V roce 1912 bylo více než 100 000 členů sokola v zahraničí. Brzy se dostavily významné úspěchy na poli sportovním i v mezinárodním měřítku. Svět se tak dovídal o existenci českého národa, který si začal získávat úctu a slávu.

Ve stanovách Sokola byly od samého začátku hlavní cíle- demokracie, pokrokovost, vlastenectví, obětavost, tělesná zdatnost a možnost členství, bez rozdílu jejich politických a náboženských názorů. Tyto zásady se osvědčily v době 1. světové války. Již v roce 1914 vznikají v Kyjevě a v Bayonne Československé legie. Základním jádrem jejich vzniku byl Sokol. Legionáři dosáhli významných výsledků na bojištích v Rusku, ve Francii a v Itálii. Důležitá vítězství získali v bitvách u Bachmače, u Vouziers, v Dos Alto a u Zborova. Legie byly hlavním trumfem T.G. Masaryka a naší diplomacie při jednání se světovými mocnostmi o vzniku Československa. Po jeho vzniku se staly legie základem Československé armády. Členové Sokola si vysloužili tu čest, že jako čestná stráž byli přítomni na každé významné oslavě, návštěvě či akci.

Sedmý květen 1899 je zapsán v kronice jako den ustavující schůze Tělocvičné jednoty Sokol ve Štramberku. Byl to tehdy velký úspěch MUDr. Adolfa Hrstky a skupiny pokrokově smýšlejících občanů Štramberka. Předcházely tomu značné problémy, neboť povolení činnosti záleželo na místodržitelství v Brně. To bylo poplatné pánům ve Vídni, a proto nepřálo vzniku nových českých organizací.

Vznik jednoty přinesl téměř okamžitě do města bohatou sportovní činnost a posílil významně též činnost na poli kultury a vzdělávání. Veřejné cvičení, několik divadelních her ročně, přednášky, čajové večírky se zpěvem pořádání plesů a sokolský silvestr. Tyto akce se staly trvalou samozřejmostí.

Dlouhé roky se jednota snažila o koupi pozemku pro stavbu hřiště a sokolovny. První menší pozemek se podařilo koupit již v roce 1908, ale až v roce 1921 se podařilo koupit vedlejší pozemek o rozloze 45 aru. Práce na budování hřiště proběhly mezi léty 1921-24. Sokolské jednotě se dobře dařilo, měla dobré výsledky jak ve sportu tak i v kultuře.

Při oslavě 25 let vzniku Sokola v roce 1924 na slavnostní valné hromadě v restauraci u Prosků byl slavnostně odevzdán malý prapor dorostencům s výzvou k nejmladším členům Sokola, aby zůstali věrní heslům sokolským a neopustili díla uplynulých 25 let. Prapor byl dárek několika bratrů a sester a práce milé neslyšící sestry Marie Raškové. Prapor má rozměry 80x75 cm.

11.5. 1925 byl položen základní kámen pro postavení sokolovny. 28. října téhož roku se konalo první otevření sokolovny s programem tělocvičné akademie. V sokolovně bylo též kinopromítací zařízení, takže již 1. listopadu 1925 se hrálo ve Štramberku první kinopředstavení. Byl to český film „Černí myslivci“.

Postavení sokolovny nebylo vůbec jednouché. Sokolové tak učinili z vlastních zdrojů, tj. sbírek od členstva a příznivců a půjček, které spláceli dlouhá léta ze své činnosti – divadla, estrády, akademie a provozu kina. Hlavně ale lidskou prací členů, kteří pracovali zdarma. Vichřice, která tehdy na Kotouči porazila spoustu stromů též paradoxně pomohla, neboť město za pokácení a odvoz dalo stromy téměř zdarma pro potřebu stavby.

Na slavnostní prapor přišla řada až v roce 1929, kdy jednota slavila 30 let od svého vzniku. Prapor darovaly starší sestry jednotě za 5.000 Kč a cvič. sbor mužů k němu stuhu s nápisem „V srdci vlast-v paži síla“. Stuhu ušila opět sestra Marie Rašková. Návrh na prapor vypracoval akademický malíř br. Jan Schwarz ze Slezské Ostravy a prapor krásně na hedvábí vyšila odb. uč. Dívčí školy pro ženská povolání sl. Ant. Čáslavková, působící na škole ve Vítkovicích.

Slavnost rozvinutí praporu proběhla 28. července v 10 hod odpoledne před veřejným cvičením. Slavnost proběhla velmi důstojně. Muž. sborový zpěv, básně, projevy a předání praporečníkovi. Prapor má rozměry 110x118 cm. 9. srpna na výborové schůzi bylo stanoveno pravidlo, kdy a kde se bude s praporem chodit.

Přízeň štramberáků k Sokolu nebyla všeobecná. Zvláště dělníci v Kopřivnické automobilce měli silné sociální cítění a založili již za 9 let po založení Sokola v roce 1908 „Dělnickou tělocvičnou jednotu“, DTJ.

Ve Štramberku bylo několik spolků, které před založením Sokola přispívaly do kulturní a vzdělávací činnosti ve městě. Byly to např. Spolek vojenských vysloužilců založený roku 1883, Dělnicko-čtenářský spolek Kotouč, založený roku 1891, Místní obor Matice školské, založený roku 1893, Katolická jednota, založená roku 1893 a další.

Členové katolické jednoty založili v roce 1909 tělocvičnou jednotu Orel. Všechny tři jednoty vyvíjely též mimo sportovní aktivity také činnost kulturní a vzniklé konkurenční prostředí znásobilo jejich dobré výsledky.

Činnost těchto spolků byla přerušena 3 krát:
-v letech 1914 – 1918 proto, že sokolstvo se jednotně postavilo za vznik samostatného Československa proti Rakousko Uherskému mocnařství
-v letech 1938 – 1945 proto, že sokolové opět stáli v prvních řadách odboje proti německým fašistům.

Největší počet členů Sokola položilo své životy právě za druhé světové války. Jen v naši župě Moravskoslezské jich bylo 333 mezi nimi i členové Sokola Štramberk.
Byli to:

  • Hrstka Oldřich, nar. 3.10.1923, zatčen 29.8.1940 při sokolské akci jako vedoucí vojenské odbojové skupiny, popraven 27.5.1943 ve Vratislavi.
  • Kelnar Bohumil, nar. 3.10.1923, zatčen pro spojení s partyzány 17.8.1943, popraven 8.12.1943.
  • Rajnoch Karel, nar. 27.4. 1913, zatčen pro spojení s partyzány 16.8.1943, popraven 8.12.1943
  • Sopuch Adolf, nar. 3.10.1920, zatčen pro přechovávání zbraní a ilegální činnost ve skupině Oldřicha Hrstky 24.9.1940, popraven 27.5. 1943 ve Vratislavi.
  • Žerdík Josef, nar. 20.12.1944 u Begegnes ve Francii.

Jediný příkaz pro sokoly po přísaze na X. Všesokolském sletě v Praze v r. 1938 zněl: NEZRADIT! A NEZRADILI, ani v roce 1948, kdy komunisté nastolili vládu totality která byla naprosto neslučitelná se sokolskou myšlenkou.

Již XI. Všesokolský slet v Praze krátce po únoru byl ukázkou masovému odporu proti režimu. Mnozí členové sokola byli zavíráni již po Sletu, jiní museli opustit republiku, jako např. náčelnice ČOS Marie Provazníková a řada dalších. Slavnostní průvod Prahou byl největší ukázkou odporu proti režimu. Průvod vyvolával nespočet protirežimních hesel. I štramberští sokolové v rámci župy Moravskoslezské v průvodu volali hesla jako: „Ostrava černá Benešovi věrná“, „Bez Beneše, bez Hany nejsou žádné Hradčany“ apod. V té době byl již prezidentem Klement Gottwald.

Po druhé světové válce se rozjela činnost Sokola s obrovským elánem a obětavostí. Ve Štramberku tehdy byla jednota Sokol největší ve své historii a patřila mezi největší ve své župě Moravskoslezské. Sportovní činnost měla masovou účast a dobrou úroveň. Také další jednoty Orel a DTJ měly dobré výsledky. Všechny tři spolky působili s plným nasazením v oblasti kultury, jako před okupací. Divadla, zábavné akce, akademie, silvestry, plesy, veřejné cvičení byly ve městě velmi často. Veřejných cvičeních se zúčastňovali jako hosté se svým programem např.sokolové na orelském veřejném cvičení a opačně.Tento optimistický vývoj byl přerušen po roce 1948. Po osvobození od fašismu v r. 1945 měli sokoli problém s obnovením provozu kina, protože bylo ukradeno celé promítací zařízení a už se nenašlo.Vyřešit se to podařilo tak, že pozvali do Štramberku rodinu Kutáčovou , která vlastnila promítací zařízení a ti ho v krátkém čase nainstalovali v sokolovně.Jako první byl promítán sovětský barevný film – pohádka „Kamenný kvítek“.Rodina Kutáčová zde zůstala natrvalo.

O významu Sokola Štramberk v rámci župy Moravskoslezské svědčí též to, že v rámci příprav na XI. Všesokolský slet tu uspořádala župa nácvik cvičitelů sletových skladeb.

Po zrušení Sokola byla vytvořená celostátně řízená sjednocená tělovýchova. Ve Štramberku byla založená „Tělocvičná jednota Baník Štramberk“. Jeho činnost probíhala v budově sokolovny. Protože působila pod záštitou vápencového lomu, který patřil pod Báňský úřad, byl zvolen tento název. Pod tímto názvem oslavil Baník v roce 1959 60 let trvání tělovýchovy ve Štramberku. Je to vznik sokolské jednoty v roce 1899. Později byla tato jednota přejmenovaná na tělocvičnou jednotu „Kotouč Štramberk“ a již pod tímto názvem 15. – 16.6.1974 proběhly oslavy 75 let tělovýchovy ve Štramberku. Tehdy ještě nikdo netušil, co se stane za necelých 9 měsíců. Bohužel budova sokolovny nepřečkala. V pondělí 3. března 1975 došlo ke smutné události - požár sokolovny. Ten nejdříve zpozoroval Ferdinand Marek. Bylo to v 5,45 hod. ráno. Neprodleně nechal vyhlásit poplach. Ale ani přes obětavý zásah hasičů se nepodařilo sokolovnu zachránit. Novou sokolovnu se podařilo postavit až za 5 let. A 9 měsíců. Stávající budova byla dokončena na sklonku roku 1980. Pád totalitního režimu v.r. 1989 dal možnost obnovení činnosti Sokola v celostátním měřítku.

Po roce 1989, kdy se vracel v restitucích ukradený majetek, sokolům byl vrácen pouze pozemek pod budovou a hřištěm. Obnovit činnost Sokola ve Štramberku se podařilo poměrně pozdě. Důvodů bylo víc, 40 let přerušení činností, zestárnutí a úmrtí původního členstva, ale hlavně to, že jsme bez vlastního zavinění přišli o svůj majetek. Skutečnost, že vyhořela naše sokolovna způsobila, že nemáme nárok na žádné odškodnění.

Teprve zásluhou bratra Svatopluka Sochy, který se z vlastní iniciativy v říjnu 1995 ujal nelehkého úkolu obnovit činnost Sokola ve Štramberku, se mu podařilo svolat první informativní schůzku, která se konala 27.10. 1995, za přítomnosti 5 starších členů Sokola. Krátce na to 8.11. 1995 následovala další schůzka ve stejném složení. Třetí schůzka se konala 22.11.1995 v restauraci u Proska. Tato byla vlastně ustavující schůze Sokola Štramberk. Přítomno bylo 16 příznivců Sokola. Na schůzi promluvil o významu sokolstva župní starosta MUDr. V. Dušek. Na základě této schůze byla naše sokolská jednota zaregistrována u České obce sokolské a u statistického úřadu. Činnost jednoty začala ihned.

První valná hromada se konala 22.3.1996 v restauraci u Proska. Starostou naší jednoty byl zvolen Mgr. Svatopluk Socha a další členové výboru – Bár, Jurek, JUDr. Řehák a MUDr. Blažková. Činnost naší jednoty se rozvíjela pomalu a s problémy.

V současné době provádíme revitalizaci našeho hřiště. Plánujeme vybudování hřiště na tenis, odbíjenou a dráhu na metanou. Akci jsme zahájili v září roku 2012.V současné době, to je září r. 2013 jsou hřiště dokončená. Celkové dokončení revitalizace bude v roce 2014. Plánované náklady 450 000 Kč. Při svépomoci a odpracování 1200 hodin zdarma.

Výbor JEDNOTY SOKOL ŠTRAMBERK

Použité prameny: Kronika Sokola Štramberk, brožura k odhalení desek 333 obětem sokolů druhé světové války v Župě Moravskoslezské. Brožura „Co je Sokol“, vydaná TJ. Sokol Ostrava. Kronika města Štramberka. Výpisky z materiálu Josefa Adamce a výpovědí pamětníků.



 
Administrace webu   ||  Created by: www.Tvorime-Weby.cz and webdesign4u.cz © COPYRIGHT 2012-19 | virtuální prohlídky